[Návštěvník (112.0.*.*)]Odpovědi [Číňan ] | Čas :2023-06-09 | 1. Strany se zavazují, že proti sobě nepoužijí sílu, agresi ani útok, a to ani samostatně, ani společně s jinými státy.
2. Je-li jedna ze smluvních stran ve válce s třetím státem, druhý smluvní stát neposkytne třetímu státu žádnou podporu.
3. Smluvní strany se nikdy neúčastní žádné skupiny států, která je přímo nebo nepřímo proti jiné smluvní straně.
4) Strany urovnají mírovými prostředky všechny spory mezi účastnickými státy.
5. Smlouva je platná po dobu 10 let.
Kromě paktu o neútočení podepsaly Sovětský svaz a Německo tajnou dodatečnou dohodu, která uváděla: 1 - V případě územních a politických změn v regionech patřících k pobaltským státům (Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva) se severní hranice Litvy stanou hranicemi německé a sovětské sféry vlivu. V tomto ohledu strany uznávají litevské zájmy v regionu Verno.
2. V případě územních a politických změn v Polsku budou sovětská a německá strana zhruba rozděleny řekami Narev, Visla a San. Zda je v zájmu obou stran zachovat polskou nezávislost a jak bude hranice vymezena, lze určit až v procesu dalšího politického vývoje.
3. Na straně jihovýchodní Evropy se SSSR zajímal o zájmy Besarábie v Rumunsku a Německo prohlásilo, že v regionu není absolutně žádný politický zájem. 4. Obě strany budou s touto dohodou nakládat jako s přísně tajným dokumentem.
Po podepsání sovětsko-německého paktu o neútočení, 1. září 1939, nacistické Německo zahájilo bleskovou válku proti Polsku a druhá světová válka oficiálně vypukla. Pak sovětská Rudá armáda také napadla druhou Polskou republiku, 17. září téhož roku se sovětská Rudá armáda a nacistický německý Wehrmacht setkaly v Brestu a 25. září sovětská a německá armáda uspořádaly společnou vojenskou přehlídku, která znamenala rozdělení a okupaci Polska mezi oběma zeměmi. Po podepsání sovětsko-německého paktu o neútočení Sovětský svaz zintenzivnil zřízení "východní fronty" a během sovětsko-finské války od října 1939 do března 1940 získal část finského území a získal pronájem poloostrova Hanko. V červenci 1940 byly Litva, Lotyšsko a Estonsko začleněny do Sovětského svazu. V červnu téhož roku Sovětský svaz obsadil Besarábii a severní Bukovinu v Rumunsku. Zřízení východní fronty umožnilo Sovětskému svazu zvýšit své území o více než 460 000 čtverečních kilometrů, počet obyvatel o více než 22 milionů a západní hranici na západě asi o 300-400 km, což do jisté míry zvýšilo obranný prostor a zlepšilo jeho strategickou polohu. 22. června 1941 Adolf Hitler roztrhal sovětsko-německý pakt o neútočení, realizoval plán Barbarossa, zahájil divoký útok na Sovětský svaz a vypukla sovětsko-německá válka. |
|